NAŠE REVITALIZACE

EMOCE…,  osobně jsem si celá léta ani neuvědomovala jakou převahu má moje myšlení nad cítěním. Uvědomila jsem si to pomocí zrcadlení, když jsem byla před zhruba 9ti lety (nyní už 14 ti v roce 2009/10) součástí ročního tantrického výcviku, později jsem s tímto tématem pracovala na ženských kruzích v rámci Světla ženy i s několika mými přítelkyněmi – duchovními poradkyněmi. Ušla jsem značný kus cesty, nicméně proces scelování mi toto téma otevřel na další úrovni. 

   V knize „Návrat k sobě“ napsané autorkou celého léčení Teal Swan, která o tomto procesu pojednává se hodně píše o velkých traumatech ze zneužívání, z válečných vzpomínek, ztrát … po kterých jsou lidé v hlubokých depresích, jakýmsi způsobem paralizováni tak, že nejsou schopni fungovat v běžném světě a terapie jim přinese velikou úlevu a úplně změní život k lepšímu. Je to i tím, že sama autorka na svou metodu přišla na základě léčení, která podstupovala po mnoha letém rituální zneužívání, které u ní začalo ještě v době kdy sama byla dítě.

   Já jsem takovým příkladem rozhodně nebyla, a proto věřím, že proces scelování má své místo i u lidí, kteří jsou z vnějšího pohledu relativně v pořádku a třeba mají něco, co ani neumí uchopit, co jim brání se projevovat naplno. Zapomenutá scénka z dětství, nevyladěný vztah s jedním a někdy i s oběma rodiči, ošklivý rozchod, rivalita se sourozencem, úmrtí někoho blízkého, podraz od kolegů, kamarádky, podvádění partnera, znásilnění, odmítnutí, citové vydírání, alkoholizmus, rozvod rodičů, vážná nemoc, úraz, velký neúspěch, zrada, pocity viny ze selhání, zklamání z nesplněných očekávání, ztráta něčeho na čem nám záleží, nenávist, přepadení, nenaplněná láska, okradení, narušení osobního prostoru, manipulace, požár, ztracení se v lese, přítomnost v prostoru, kde se páchá násilí, strach  … to všechno a mnoho jiných situací a pocitů může člověk zažít. Některé zážitky raději vytěsní z paměti, popře je, nebo ztrivializuje, aby mohl žít dál. Jenže právě toto nepřijetí nás vzdaluje od sebe samých.

S věkem se toto vzdalování od sebe většinou zvětšuje a tak se jednoho dne může stát, že máme pocit, že toho je na nás prostě moc. Proces scelování je jednou z metod, která nám může napomoci se vrátit blíže, nebo plně do své celistvosti, jedním z možných výsledků je, že získáme přístup k množství blokované energie, novou chuť do života, jasnější představu o našich prioritách.

 

Co pro mě znamenal proces scelování.
 

Před samotným sezením v létě 2017 jsem o procesu scelování nic moc nevěděla, a tak jsem od něj neočekávala konkrétní výsledky. Viděla jsem Patrickovo nadšení po jeho 5ti hodinové terapii. Zrovna jsem prožívala své určité pocity nespokojenosti, kvůli kterým jsem chtěla navštívit kamarádku terapeutku, ale zrovna byla na dovolené, tak jsem následovala impulz a oslovila Nicka. Z Patrickova vyprávění mě zaujala i informace, že když máme nějaká nepřijatá traumata ve svém životě, i třeba v dětství, která si ani nemusíme uvědomovat (pamatovat), tak část nás „zamrzne“ v té době, čímž se naše Já rozštěpí. Procesem scelování můžeme přijmout, zahojit tu původní nezpracovanou situaci, odloučenou část zintegrujeme zpátky, čímž se nám uleví. To mě oslovilo i vzhledem k mé loňské zkušenosti s „nepředáním“ krámku, vlastně zradou.  

Když jsme začínali sezení, ptal se mě Nico, jak se cítím, první co mi přišlo bylo, že mi je nepříjemné, že je terapeut muž. Zeptal se, kdy jsem se takto cítila poprvé. Začala jsem plakat, vrátila se mi vzpomínka z vysoké, kdy jsem zažila velice nepříjemnou příhodu, po které jsem v podstatě měla uložené, že mužská síla má nad tou mojí velikou převahu. Miluji náš tanec, neskutečně mě baví ho dál předávat v ženských skupinách, ale na vystupování před muži jsem se vždy musela přemlouvat. Ani by mě nenapadlo, že má letitá tréma, nechuť vystupovat ve společnosti kde jsou muži a možná i vztahové problémy mohly mít i tyto kořeny.

Bylo zajímavé i to, že jsem mu ty osobní skutečnosti, které se mi vraceli nemusela vůbec popisovat, stačilo říkat kde ve svém těle vnímám různé pocity tlaku, nepohodlí … a on se svou jakousi jasnovidností napojil a "harmonizoval co se dalo".

Pak Niko čistil různé „záležitosti“ z mého dětství, prostě co přicházelo. A to, kolik se mi toho za to sezení propojilo, bylo spousta a úžasné ...  
 

Probírali jsme, co přišlo a rovnou léčili, v ničem jsme se nešťourali, a přitom jsme toho tolik udělali, mohla jsem procítit různé nasbírané negativní emoce a rovnou se to láskou rovnalo, plynulo to přítomným okamžikem. Šlo to od věcí z dětství, mládí, přes vztahy, trému v tanci, a i trauma z toho, jak to dopadlo s krámkem ... prostě se za těch pár hodin udělalo hodně práce i věci které jsem myslela, že mám dávno zpracované.

Co se týká té trémy při tanci, tak mi Niko navrhnul, abych mu zatancovala a při tom všem jsem měla pozorovat a přijímat své pocity, s čímž mi pomáhal svými větami a srdeční energií z rukou. Když jsem tancovala, tak byl další velký proces, trémy, dělání a přijetí chyb, smíření se s nedokonalostí, rozdíly v pocitech při tančení vlastních a přejatých choreografií, spojení se srdcem v projevu .... prostě úžasné.
 

V poslední třetině sezení jsme čistili loňskou situaci s krámkem. Vlastně jsem o tom nikdy moc nepsala a vědí to jen lidé, kteří jsou se mnou v blízkém kontaktu. 4 roky jsem „na vedlejšák“ provozovala krámek se zdravou výživou, mezitím jsem se rozešla s partnerem, syn mi rostl a nastala chvíle, kdy jsem to přestala zvládat. 3 roky jsem krámek dotovala a budovala do plusu, čtvrtý rok konečně začal prosperovat. Ale vnímala jsem, jak to dál neutáhnu, tak byla buď možnost rozloučit se s klienty a zavřít, nebo najít nástupce.

Dala jsem do obchůdku vývěsku s informací, že hledám nástupce, zareagovalo na ní pár lidí, jedna paní projevila vážný zájem, tak jsem jí měsíc zaškolovala, dala jsem jí seznam všech dodavatelů, chodila i ke mně domů učila jsem jí jak se dělají objednávky, mohla chodit do krámu a všech pracovníků se ptát na provozní věci, které by jí zajímaly. Ústní domluva byla, že mi dá nějakou pevnou částku za vybavení obchodu a pak že odkoupí zásoby, které bude chtít. Načež se mi stalo že po inventuře, kterou jsme společně dělali, 2 dny před tím, než mi končila a jí začínala nájemní smouva, mi spolu se svým partnerem (tedy spíš on, ona jako by ztratila řeč) sdělili, že změnili názor, že vybavení nemá takovou hodnotu jak jsme byly domluvené. Když jsme řekla že v té ceně od začátku bylo myšleno i jakési odstupné, za to že přebírají fungující a prosperující obchod mi řekli, že o odstupném nebyla řeč.

Pro mě to znamenalo, že buď musím přistoupit na jejich úskok, nebo do 2 dní vše vystěhovat a dát prodejnu do původního stavu. Můžu Vám říct, že to pro mě byl velký šok s dlouhodobými následky. Nerozloučila jsem se se zákazníky, se kterými jsem se léta vídala, měla jsem plnou garáž polic a vybavení a ve studiu hodně zásob se kterými jsme nevěděla co budu dělat. Navíc jsem byla frustrovaná, zaskočená, zklamaná, smutná, udivená, vzteklá, oslabená, více zešedivělá … Je pravdou, že v těch 2 krizových dnech, kdy se nějak zorganizoval částečný výprodej, vystěhoval, vymaloval a opravil obchůdek, se takovou měrou projevila lidská solidarita a tolik lidí mi nějakým způsobem pomohlo, že mě to dojalo a naplnilo velkým pocitem vděčnosti, nicméně následky celé situace zůstaly. Každopádně bylo těžké si říkat, že je vše tak jak má být a nemožné nemyslet na ty lidi s trpkostí. Když jsem Nicovi nastínila, co se stalo, nacítil se na mě, navnímal pocity zranění a pustili jsme se do jejich léčení.  Nejprve jsem pocítila částečnou úlevu z té dané situace, pak jsme pojmenovali mé prožitky, mimo jiné jako bolest ze zrady. Začala jsem vnímat neutrální pocit k té paní, po čase i úlevu týkající se toho jejího partnera, tak přišly vzpomínky na další zrady, často mužské od milenců, od kolegů ... ani jsem je nemusela popisovat, vždy tam s tím byl spojený nějaký pocit, třeba tlak na těle, bolest, jakýsi opar kolem hlavy, znecitlivělost nějaké části… o kterém jsem Nickovi řekla a on tam "posílal" léčivou energii ze srdeční čakry do té doby, než jsem vnímala klid. A tím jsme sezení uzavřeli. Po sezení se mi znatelně ulevilo, cítila jsem se nad věcí.
 

Ještě teď když píšu o tomto procesu cítím dojetí, štěstí, plný nádech, proudění .... asi i proto organizuji seminář o emocích, vnímám, že s tímto tématem bude ještě hlouběji prolnuta má životní cesta.
 

Celé to sezení bylo zároveň i jako seminář, kolikrát já za ten den slyšela: "Jak se cítíš?“ a musela jsem na to odpovídat, také jsme slyšela slova přijetí, ulkidnění, povzbuzení jako: „To je v pořádku cítit se takto.“ „Jsi úplně v pořádku, můžeš cítit tento pocit.“ „Jsem tady s tebou.“ „Nejsi na to sama“ .... V průběhu sezení mi Nico pomohl v pojmenování a uvědomění si mnoha pocitů. Na mě osobně to působilo tak, že emocím od té doby věnuji mnohem větší pozornost a stává se mi i že výrazně cítím úlevu, když některou z těch intenzivnějších, třeba i negativních přijmu, věnuji ji pozornost, zpracuji a nepotlačím.

Když píši o emocích, nebylo by správné minout i ty pozitivní, které každý z nás také prožíváme.  Proces scelování, co já zatím vím, se věnuje hlavně těm emocím, které se označují jako negativní, protože právě jejich popírání, nepřijetí a ignorování dělá v našich životech zmatek a paseku. Samozřejmě v našich životech je většinou i velká dávka těch pozitivních emocí a prožitků, mezi které patří láska, hrdost, úspěch, sounáležitost, soucit, radost, štěstí, naděje …  ty je také potřebné si uvědomovat a dobíjet se z jejich povznášejících účinků. Pozitivní emoce jsou spolu s těmi negativními také nedílnou součástí „emočního navigačního systému“, ale pokud popíráme ty negativní, nebo máme cítění utlumené, nemůže náš kompas správně fungovat.

Osobně mě můj osobní prožitek vedl k tomu, že jsem si zhruba měsíc po svém sezení o tom přečetla knihu a zúčastnila se celodenního semináře Teal Swan, (autorkou celého procesu scelování). Bylo zajímavé číst o věcech, které jsme sama prožila. Jsem ráda že jsem knihu četla až po sezení a tak jsem své prožitky a vyhodnocení přínosů neměla zkreslené očekáváními. Jak kniha, tak seminář pro mě byly přínosné. Pomohly mi pochopit další záležitosti. Ale věřím tomu, že právě díky osobní terapii, kterou jsem s Nickem prošla, pro mě proces scelováni není jen nějaký další fascinující intelektuální koncept, ale magický proces, který se dotknul mého srdce a posunul mě dál. Přála bych to každému. (A že jsem přečetla pár těch knížek o emocích, vnímámí srdcem …. Přesně vím jaký velký rozdíl je mezi tím, rozumět tomu a prožívat to.)

Díky mé osobní terapii „Procesu scelování“ s Nicolaiem Balkowem se mi spojily věci z různých směrů, přijala jsem další porci svých neviděných stránek, výrazněji jsem si začala uvědomovat své emoce, odpustila jsem zatím části lidí, u kterých to pro mě bylo složité, uvědomila jsem si jaký vliv může mít přijetí emocí, prožila kouzelnou moc bezpodmínečného přijetí, léčivý vliv pozornosti, ulevilo se mi …. Pro mě osobně to hodně znamenalo, proto jsem navrhla Nicolaiovi, aby o emocích a celé své práci udělal u nás v Ústí v Karimě seminář, z čehož nakonec bylo seminářů několik (šlo o rok 2017). 
Nikolaj nyní žije zpátky v Německu, ráda a s láskou na něj vzpomínám.
 

POZNÁMKA: Pro ucelení tohoto tématu přidávám informaci, že jsem v roce 2022 navštívila kurz čištění emocí "Be true" a musím říct, že jsem i jeho účinky velice výrazně pocítila. Zpracovávalajsem trochu jiná témata něž s Nikolajem. Trochu jakokdyž se loupe cibule. Při každé z těch příležitostí se něco uvolnilo, vyčistilo, ulevilo.